Abychom pochopili, proč Tarot vůbec funguje, musíme vstoupit do oblasti hlubinné psychologie Carla Gustava Junga. Jung definoval kolektivní nevědomí — sdílenou paměť lidstva, která v sobě uchovává univerzální vzorce, archetypy. Sallie Nichols ukazuje, že 22 karet Velké arkány je dokonalým zosobněním právě těchto archetypů. Když vykládáme karty, dochází k psychologické projekci: naše psýché promítá své vlastní nevědomé obsahy, strachy i naděje do vizuálních symbolů na kartách. Hajo Banzhaf vysvětluje, že karty tvoří „abecedu metaforického jazyka naší duše“ — nevědomí s námi totiž místo logiky komunikuje v obrazech. Konečným cílem této práce je individuace, postupné integrování všech částí osobnosti, abychom se stali celistvými bytostmi. Jung popsal i jev zvaný synchronicita — smysluplnou shodu, kdy vybraná karta nečekaně přesně odpovídá tomu, co právě prožíváme uvnitř. Není to magie ani náhoda, ale hlas tvého vlastního nevědomí, který konečně dostává prostor promluvit.